Když v roce 1998 dala parta nadšenců dohromady veterány zn. Stadion S11, začaly první sobotní vyjížďky po okolí Mnichova Hradiště a nápad zúčastnit se tajného závodu těchto strojů „Praha - Modlibohov (u Českého Dubu)". Tuto jízdu absolvovali Honza „Peši" Pešán, Petr „Metud" Šimek, Petr „Zahrada" Dusil, Zdeněk Smetana, Martin „Ital" Šustek, Honza Škoda, Vlasta Mikoláš. Doprovázel je Olda Zbořil a další členové doprovodu. A tady vlastně vzniká Moped klan Mnichovo Hradiště s dnes již známým logem hlavy v kukle, kterou vytvořil Zahrada a sloganem „I bůh jezdí na mopedu" jehož autorem je Olda Zbořil. O rok později vzniká tradice mopedsrazů v nedaleké Olšině. Přidávají se další: Jarda Kastner, Pepa Lochman, Honza Krčmář, Vilda Glogr, Kalvas, později Mirek Rychlý, Tomáš Procházka, Tomáš Konývka, všudypřítomný Vláďa „Růža" Růžička a v průběhu dalších sezon spousta dalších. Tradice Olšiny byla pouze jednou přerušena, když nedošlo k dohodě s trampy pořádajícími festival „Olšinská struna" ve stejném termínu. Tradice netradice, sraz jsme přesunuli na Hvězdov poblíž Mimoně.
A tak tedy letos podesáté došlo 30.srpna k setkání majitelů a příznivců Stadionů, opět na Olšině. Od rána se starala trojice mopedářů o grilování prasete. Zd. Tima, J. Grepl a Zd. Smetana již poněkolikáté obětovali účast na tradiční vyjížďce, aby ostatní po návratu nepadli hladem. Po společném fotografování následoval odjezd na tradiční vyjížďku.
Cesta vedla z Olšiny, přes Březinu, Loukov, Loukovec, Koryta do Mohelnice. Odtud stoupáním a dál na Neveklovice, Strážiště, Kozmice Vystrkov k místu první zastávky u hospody „Na Pince". Bohužel zavřené, tak místo občerstvení proběhla menší oprava jednoho stroje a ošetření jednoho lokte. Krásným údolím s jedním stoupáním jsme pokračovali až do Osečné. Tady na hřišti nás nezklamali a mohlo proběhnout tolik očekávané občerstvení. Z Lomnice nad Popelkou nás přijelo podpořit pět jezdců, kteří se zde v Osečné s námi rozloučili a vraceli se zpět k domovu. Tím se původní počet 47 o pět zmenšil. Výkřikem „do sedel" ukončil hlavní trasér Bohoš „Bacil" Kasal pauzu a vydali jsme se dál. Směr Kotel, Modlibohov do Českého Dubu a dál podél koupaliště stoupáním do Hradčan, Trávníčku a nejprudším stoupáním do obce Sedlíšťka. Odtud do Pěnčína, Příšovic na písečák do Ploukonic. Následovala další, poněkud delší přestávka na občerstvení. No a vyjížďka se nachýlila ke konci. Přes Ploukonice, Doubravu zpět na Olšinu.
A tady už čekalo pečené prase, zeleninový bar, koláče a bábovky od našich fanynek, potažmo manželek. Jim děkujeme. No a samozřejmě výčep s vybraným sortimentem pití. Po občerstvení nastal čas na atraktivní část srazu - jízdu zručnosti. Spousta soutěžících si se záludnostmi poradila celkem úspěšně, ale pro některé byl velmi tvrdým oříškem překonat tzv. lávku Josky Bobka. Pamětníci vědí. V průběhu soutěží, druhá byla jízda pomalosti, přijeli kamarádi z Jablonce - bigbeatová kapela „Nekrmit rock" a ti pokračovali v další zábavě. Tanec trval přibližně do dvou hodin. Poté ještě několik vytrvalců pokračovalo v tanci při reprodukované hudbě. Ale to už se 10. mopedsraz dostal až na svůj konec.
Dík patří těm, co byli na začátku „u toho!" a tuto tradici založili, těm, kteří se jí snaží držet dál, všem bývalým i současnému hospodskému, že nás nenechali o žízni, občas nás vyhnali i domů, ale i manželkám, dívkám, milenkám, matkám, za to, že nám tak dlouho fandí a trpí kolikrát i s námi.
Tak zase za rok. A nezapomeňte: „I bůh jezdí na mopedu" a až nás zase někde potkáte na cestách, držte nám palce.
Fotogalerie
